JAKOU HODNOTU PRO VÁS MAJÍ VZPOMÍNKY ?

Když jsme vymyslely krabičky, do kterých si mohou děti spolu s rodiči schovávat fotky, předměty a příběhy z dětství, věděly jsme, že nejdůležitější funkcí této krabičky je uschování a znovu připomenutí vzpomínek, společných emocí, radostí, společného života. Krabičky jsme nazvaly POKLADY DĚTSTVÍ.

Proč Poklady dětství?

Dětství je období, kdy se připravujeme na život, poznáváme nové věci, učíme se od našich vzorů, navazujeme přátelství a prožíváme dobrodružství. Součástí každého dětství jsou také poklady. Poklady, které nás provází při prvních krůčcích, sami je vytváříme, jsou důkazem našich úspěchů nebo jen milou vzpomínkou. Tyto poklady stojí za to střežit, abychom se k nim mohli s odstupem času vracet a společně se radovat.

Odpověď, co stojí za to chránit, najdeme ve třech slovech:

RODINA ♥ LÁSKA ♥ VZPOMÍNKY

Zdroj: Darodějky

Jeden náš kamarád se zamyslel a napsal, co pro něj vlastně znamenají vzpomínky. Z každého jeho slova je cítit láska, fungující rodina a důležitost vzpomínek.

„V dospělosti člověk někdy potřebuje ujištění, že vede smysluplný život a že vše, čím prošel, stálo za to. Někdy můžeme mít pocit, že jsme víc ztratili, než získali a že v našem životě převažují chyby a selhání nad úspěchy. O co se ale v takovém případě opřít, kde takové ujištění vzít? Ve vzpomínkách. Mám čtyři dcery a někdy mě přepadnou pochybnosti, zda jsem jim jako táta dal vše, co jsem mohl, a zda si do života neodnášejí spíše zranění, na která bývají vztahy otců a dcer bohaté. Mám zkušenost z jednoho večera, kdy jsem dokončoval na počítači jakousi zakázku a dcery spolu se ženou seděly ve vedlejším pokoji. Z pracovního soustředění mě opakovaně vytrhovaly výbuchy smíchu a hlasitý hovor. Po nějaké chvíli mi nedalo a zašel jsem se podívat, co tak úžasného se děje. Všech pět se sklánělo nad fotkami z dětství, z různých výletů a vycházek. Jedna přes druhou si vybavovaly, co kdo tehdy říkal, kde koupily tu „hrůzu“, co má na sobě, a kterou jim táta či máma vnutili jako praktickou. Ani mě, ani ženu nešetřily, ale smály se a smály a mě tehdy zalil pocit štěstí. Měly hezké vzpomínky a mně bylo jedno, že jsem v nich často plnil směšnou roli. Uvědomil jsem si, že vzpomínky jsou opravdu jednou z mála věcí, které nám nikdo nemůže vzít. S hrůzou jsem si také uvědomil, že dobrou polovinu těch příběhů a zážitků jsem zapomněl. Teprve s fotografiemi a všelijakými cetkami, které kdoví odkud vytahovaly, se mi vše začalo vybavovat a i já měl najednou pocit, že život dává smysl, že stojí za to se někdy trápit a překonávat a odměna nemusí být veliká, stačí smích a troška radosti. Je dobré si vzpomínky zachovat – v mysli, v poznámkách, ve fotkách, v suvenýrech z cest. Někdy opravdu starý přívěsek, kamínek, první vypadlý zoubek nebo vstupenka z prvního pořádného koncertu může působit jako lék a balzám na duši. Chraňme si naše vzpomínky, přijdou chvíle, kdy toho moc jiného mít nebudeme. Snad si tenhle text dcery nikdy nepřečtou, jistě by tam připsaly pár peprných poznámek a dovětků a koneckonců, proč ne …“

Zdroj: Unsplash

Lépe bychom to nenapsaly, ale přesně takto jsme to myslely. A z vlastní zkušenosti víme, že chvíle, kdy s rodinou vzpomínáme, jsou ty nejkrásnější, plné radosti. Je jedno jak si vzpomínky uschováte, každému vyhovuje jiný způsob. My jsme měly vlastní, osobní potřebu vytvořit  prostor, kam budeme nejdůležitější okamžiky každého z našich dětí uschovávat.

Tvoření krabičky je nejen velká zábava, ale i velmi emoční záležitost. Představte si, že ve chvíli kdy se „loučíte a odcházíte“ z rodného hnízda, dostanete od rodičů krabičku, která nejen, že je označena Vašim jménem spolu s ostatními důležitými údaji, ale navíc je plná okamžiků z Vašeho dětství.

V tu chvíli se naplní význam slov RODINA, LÁSKA, VZPOMÍNKY.

Pokud se Vám líbí myšlenka krabiček Poklady dětství, více si můžete přečíst zde.

A pokud by Vás zajímalo, jak vybíráme motivy na krabičky, můžete si přečíst Proč kluky nosí čáp a holky vrána?, nebo Proč holky mají puntíky a kluci pruhy?

Darodějky

Zdroj: Darodějky